Dětičkám se má zpívat

Prostě takové milé „odrhovačky“. Ať je to malé miminko nebo je naše děťátko už trochu větší, zpívání miluje. Chce to ovšem značnou dávku trpělivosti. Zpívání musí mít stále se opakující text, hezký rytmus a délka písničky by měla být dostatečně dlouhá. Nejmenší děti to zklidňuje a dobře při takovém zpěvu usínají. Ty větší si mohou prozpěvovat s námi třeba při různé práci doma nebo na zahradě. Opakující text je dobrý na učení nových slov. A osvojují si tímto způsobem jejich význam.


Nejvhodnějšími písněmi jsou nestárnoucí hity po našich předcích typu Skákal pes, Běží liška k Táboru, Pásla ovečky a podobně. K dispozici je samozřejmě i řada nových písniček. Je potřeba vyzkoušet, co se našim mrňouskům bude nejlépe zamlouvat, na co nejvíc „uslyší“. Když rodič umí hrát na nějaký hudební nástroj a sám se doprovází, je to velký bonus.  Zároveň s ním děti pomalu seznamuje. A to také samozřejmě není na škodu.
 

Podle odborníků se hudba velice líbí už novorozeným miminkům, podvědomě to prý cítí jejich matky. A proto s nimi mluví tak nějak „zpěvně“, melodicky. Pro uklidnění dětí je zpěv vhodnější než vyprávění, pouhé mluvené slovo. Více je zaujme. Větší se také učí při zpěvu rozeznat přirozenou cestou odlišné emoce. Nemusíme se bát jim zpívat i písničky smutné. Vnímají, že pocity lidí se prostě mění, že někdy jsou veselí a šťastní, ale někdy i smutní a třeba pláčou. Že to tak zkrátka v životě chodí.

 

Zpěv s dětmi bychom měli tedy zkoušet, i když žádní dobří zpěváci nejsme. Že je tam nějaký ten falešný tón je jim jedno. Ale ti z nás, co zpívat umí a mají hudební sluch, by při společném zpívání s dětmi měli zpívat trochu „výš“. Pro děti je pak zpívání dle doporučení odborníků jednodušší.

 

Takto strávené společné chvilky jsou velice přínosné i pro dospělé. Vzpomeneme si na dobu, kdy s námi zpívali naši rodiče nebo babičky a dědečkové. A jak se nám to líbilo a byli jsme spokojení. Tyto milé vzpomínky nás povzbudí, pohladí a pozitivně naladí!